Od bavlny k ručníkům

Zde je k dispozici tento dokument ve formátu PDF

Základní surovinou froté ručníků je bavlna. Toto přírodní vlákno bavlníku pochází ze semen slézovitých, ponejvíc keřovitých rostlin a patří mezi nejstarší textilní vlákna. Je známa již 6 000 let a zemí původu je považována Indie. Název pochází původně z "pa-vlna" (horší vlna), slovo "vlna" pak z něm. wolle a to z latin. vellere (škubati z ovcí). V odkvětu se vytvoří tobolka s cca 5-7 semeny, kde z každého vyrůstá velké množství vláken, je-li tobolka plná praskne a vlákna vyhřeznou. Bavlna je bílá až s nádechem žluté barvy, má jemný omak, dobrou sorpci vlhkosti, je částečně hřejivá, při náhlém zavlhčení suchých vláken se uvolňuje tzv. sorpční teplo. Bavlna hoří jasně žlutým plamenem a zapáchá po hořícím papíru, zbude šedobílý popel.

Samotná výroba textilu patří k nejstarším lidským dovednostem. Objevy textilních materiálů, ručního spřádání a tkaní se datují před více než 5000 lety, dle některých Egyptologů až 12 000. Od poloviny 18. století začíná postupný přechod od ruční výroby textilu k mechanické a dnes již automatizované výrobě.

Druhy bavlníků:

  • bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense, pův. Barbados) dlouhá vlákna (staples) 35-50 mm
  • bavlník srstnatý (Gossypium Hirsitum, pův. Indie) krátká vlákna (staples) 18-38 mm
  • bavlník bylinný (Gossypium Herbaceum) vlákna (staples) 15-26 mm
  • bavlník peruánský (Gossypium Peruvianum) vlákna (staples) až 45 mm

Druhy bavlny:

Krátkovlákenná a středněvlákenná bavlna - Amerika, Mexiko, Peru, Brazilie, Turecko, Řecko, Syrie, Rusko, Čína

Dlouhovlákenná bavlna - Egypt, Súdán, Maroko, Syrie, Irán, Australie, Indie, Pakistán, Peru

Vlákna se liší délkou, barvou, tažnou silou, zralostí, pružností a procentem vlhkosti. Kvalita bavlněného vlákna ovlivňuje finální hebkost tkaniny.

Postupně se (převážně z důvodu efektivity zpracování a vyšší pevnosti vlákna) přechází na pěstování krátkovlákenné bavlny.

Předení je splétání různých spřadatelných bavlněných vláken zpevněná zákrutem tak, aby vytvořila přízi (pramen-přást- příze = niť). Družená (skaná) příze je výsledkem splétání dvou a více přízí, poté co byly upředeny. Pokud je užito jen jednoho pramenu příze, jde o jednoduchou přízi. Běžně se k utkání smyčkové tkaniny- froté používá výrobně efektivnější a levnější skaná mykaná a rotorová příze. Česaná příze je, na rozdíl od předchozích, zbavena většiny rostlinných nečistot, krátkých vláken a vlákna jsou podélně urovnána. Česaná příze je stejnoměrná, tenká, hladká s minimálně možným zákrutem. Froté tkanina z dlouhovlákenné česané příze se vyznačuje vyšší jemností na omak a vyšší savostí.

Tkaní je technika, během níž dochází k provázání (vazba tkaniny) nejméně dvou soustav nití. Velký počet nití rozprostřených po délce (osnova) je proloženo velkým počtem nití napříč (útek), jejímž výsledkem je plošná textilie. Smyčková tkanina (froté) je z hlediska konstrukce vazby řazena do kategorie speciálních vazeb a je vyrobena zpravidla přidáním extra nitě po délce, vytvářející smyčky na jedné nebo obou stranách tkaniny. Vazba ovlivňuje pevnost, pružnost, tuhost, splývavost a omak tkaniny a má vliv na její vzhled, tepelnou izolaci, prodyšnost, oděruschopnost a další vlastnosti tkanin.

Typy ručníků
Při produkci froté ručníků jsou používány různé výrobní metody, které umožňují, aby konečný výrobek měl své specifické vlastnosti.

Při tkaní je použita buď sdružená (skaná) nebo jednoduchá příze. Oba typy příze mohou být užity pro výrobu produktů z předem obarvené příze, zpravidla tkaných žakárovou technikou, umožňující tkaní barevných vzorů do froté tkaniny, nebo výrobu produktů, kdy se smyčková tkanina utká klasicky na listových stavech a následně se obarví, takže je možné dosáhnout jen jednobarevného tkaného designu. Použití obarvení v přízi u sdružené příze je obzvlášť vhodné pro vytváření úhledných a precizně vypadajících vzorů.

Kromě toho také existují potištěné froté tkaniny a samety. V případě potištěných tkanin vzor na utkané textilii je vytvořen sítotiskovou technikou. U sametu jsou smyčky ostříhané na jedné straně ručníku, aby byl dosažen sametový vzhled a omak.

Sortiment výrobků může být rozdělen na metrový textil a hotové výrobky. Ručníky jsou vyráběny v různých velikostech od nejmenší žínky přes menší ručník na ruce až po koupelové a plážové osušky.

Výsledná kvalita ručníků je závislá na typu bavlny a použité výrobní metodě včetně zušlechťovaní a finálních úprav. Hustota tkané látky (dostava tkaniny) a délka smyček jsou též velmi důležité. Oba faktory určují plošnou hmotnost (váha ručníku na metr čtvereční). Čím je ručník těžší, tím více obsahuje bavlny a lépe absorbuje.

Tkanina sejmutá z tkalcovského stavu se nazývá režná a je zpravidla nutné její další zušlechtění a jiné finální úpravy, mezi ně patří nejčastěji:
    • požehování (opalování) = odstranění vyčnívajících vláken
    • odšlichtování = zbavení osnovní nitě šlichty
    • praní = zbavení tkaniny chemikálií po odšlichtování
    • úpravy za mokra = bělení, mercerace louhem pro vyšší lesk a pevnost, nižší sráživost), barvení, tisk, speciální úpravy
    • sušení = (napařování) a sušení
    • úpravy za sucha = počesání, broušení, postřihování

K dosažení optimální kvality společnost MIRIT, s.r.o. dováží výrobky vyrobené nejmodernější technologií a ve spolupráci se zkušenými návrháři nabízí nové módní kolekce pro příští prodejní sezóny.

Nahoru